"Základem úspěšného fungování Školní ligy musí být především nadšení zakladatele, protože právě on se bude muset poprat s mnoha problémy. Je důležité mít okolo sebe lidi, kteří budou děti motivovat a budou umět v nich probudit zájem o pohyb. Musí se organizovat soutěže, protože děti si chtějí hrát a soutěžit a tím je pomalu můžeme učit základním dovednostem," vzkazuje zakladatel Školní ligy Ostravská Alois Chmelíř.

Právě jedním z takových nadšenců je trenér Jakub Nemčik, který v rozhovoru níže popsal současný chod Školní ligy Ostravská.

O kolik škol a v jakých věkových kategoriích se ve vašem klubu staráte? Jak dlouho tato spolupráce trvá?
Momentálně se naši školní ligy zúčastňují čtyři základní školy po dvou týmech, v minulých letech jsme spolupracovali ještě s pátou školou, ale ta byla zrušena. Spolupráce se školami funguje přibližně od roku 1994, já osobně se o Školní ligu starám tři roky.

Máte spočítáno, kolik dětí vaší Školní ligou prošlo a kolik jich v házené pokračuje dál?
V průměru se každého kola zúčastňuje šest dětí na tým, takže přes padesát každé kolo. Momentálně z nich jsou tři našimi hráči, jeden hráč týmu Krmelína a přibližně pět z týmu Hlučínské házené. S oběma týmy úzce spolupracujeme. V loňském roce se nám přes Školní ligu podařilo „naverbovat“ jen dvě děti, z toho jen jeden chlapec pokračuje v házené doposud.

Získávat děti pro házenou není snadné, jak na to jdete vy?
Velký problém je v tom, že děti, které se Školní ligy účastní, tak již nějaký koníček mají nebo dělají nějaký sport. V loňském roce jsem navštěvoval školy a děti přímo v hodinách tělesné výchovy, kde jsem připravoval tréninkové jednotky. Bohužel to nebylo efektivní. Proto se teď domlouvám přímo s učiteli, kteří se objevují na Školních ligách, a chodím do kroužků miniházené, kde trénuji děti, protože jim dám více než učitelé, kteří se házené nikdy nevěnovali.

Dá se říci, že stejně důležité a těžké je dostat k házené učitele a trenéry?
Samozřejmě je velmi důležité mít na vlastní straně učitele, tělocvikáře a v neposlední řadě ředitele škol. Ideální případ by byl, kdybychom měli na každé škole nám nakloněného člověka, který bude ochoten děti trénovat.

Na pořádání každé akce je potřeba i finanční zajištění, jak je to se Školní ligou a vybavením pro děti?
V loňském roce šéftrenér získal od svazu přenosné branky, taktéž dostává gumové míče pro děti. Nejvíce nám pomáhá Základní škola Ostrava, Nádražní 117, která uvolňuje školní tělocvičnu k turnaji.

Házené věnujete moře času. Co pro vás tento sport znamená, co vám dal a co naopak vzal?
Jak jsem jednou slyšel od mých svěřenců: házená není sport, je to životní styl. Házená umí rozdávat radost i smutek a ať je to jedno, nebo druhé, tak nejlepší na tom je to sdílet s celým týmem. Trenérské činnosti se věnuji šestým rokem a většinu mého volného času trávím na trénincích, zápasech, soustředěních, ale nikdy jsem toho nelitoval, i když mě děti hodně zlobily.

Jaké máte do budoucna cíle se Školní ligou?
Letos jsem jeden velký měl, chtěl jsem ligu rozšířit o další 4 školy. Bohužel jsem nebyl úspěšný. Do následujících let bych chtěl do školní ligy zapojit více hráčů našeho mužského družstva.